Kamenné zemědělské stavby v podhůří Králického Sněžníku
Zdeněk Gába, Kateřina Odložilíková
Soustava kamenných zemědělských staveb v jižním podhůří Králického Sněžníku je s velkou pravděpodobností nejimpozantnějším a největším souborem těchto tvarů v České republice, a není vyloučeno, že i v evropském měřítku. Stavby se rozkládají na ploše asi 6 km2 na katastrálních územích Malé Moravy, Skleného, Vojtíškova a Vysoké na svazích Srázné (
Antropogenní tvary terénu, kterými zmiňované stavby jsou, studuje antropogenní geomorfologie. Podle terminologie této vědy (viz Zapletal 1969) jde zde o agrární haldy, valy a terasy, doplněné o tvary komunikační (terasové cesty a kamenné viadukty). K jejich stavbě byl použit kámen vysbíraný z nově zakládaných polí.
V našem případě jde o velmi dokonalé stavby, jejichž základem jsou zdi stavěné na sucho. Němečtí horalé, kteří stavby budovali a pole kolem nich obdělávali, nazývali haldy a valy Steinrücken (kamenné hřbety).
Při pohledu na tyto impozantní stavby jistě každého napadne otázka, jak jsou asi staré. U soustavy hald a valů u Skleného a Malé Moravy je můžeme datovat velmi přesně: do doby kolem roku 1689, kdy bylo Sklené osazeno a v Malé Moravě přibylo usedlých.
Lichtenštejnské panství Branná, kam vesnice patřily, bylo třicetiletou válkou postiženo jen málo, přibývalo v něm obyvatel a projevoval se u nich hlad po půdě. Vrchnost proto propůjčila poddaným pozemky do té doby zalesněné, na příkrých svazích a ve vysokých nadmořských výškách, s kamenitou půdou či dokonce na kamenných mořích. To předpokládalo napřed kameny (i stovky kg těžké) vysbírat a soustředit je na haldy a valy, aby se půda dala vůbec obdělávat. Že se stavby budovaly podle jednotného plánu a pod odborným vedením, o tom svědčí jejich uniformita a technická dokonalost.
V mapě tzv. stabilního katastru z roku 1834 jsou haldy zakresleny uprostřed pozemků zhruba v dnešním počtu a rozměrech. Byly vedeny jako neplodná půda (Ode). Podle potomků původních usedlíků jsou stavby přibližně 300 let staré a ve dvacátém století se už jenom nahoru házely vyorané menší kameny. Po druhé světové válce ztrácely postupně funkci a začala éra jejich poškozování a destrukce.
Počet kamenných staveb v popisované oblasti není zjištěn, blíží se však pravděpodobně tisíci. Haldy převládají nad valy a terasami. Délka a šířka hald se pohybuje obvykle mezi
Snad nejpozoruhodnější na stavbách je důkladnost a promyšlenost stavby zdí z velkých pravidelných hranáčů. Zdi, pokud nebyly poškozeny člověkem, jsou ještě po více než 300 letech velmi zachovalé a "jako nové". Kámen, z něhož jsou postaveny, je výhradně rula. Je to šedá tzv. sněžnická rula, pevná hornina s přibližně pravoúhlým, hrubě deskovitým rozpadem. Kameny ve zdech mají rozměry většinou několik decimetrů, výjimečné nejsou ale ani kameny větší než
Zajímavostí, s níž se jinde nesetkáváme, jsou v haldách a valech zabudované přístřešky, úkryty před nepohodou. Výška a šířka vstupních otvorů kolísá mezi
K haldám a valům neodmyslitelně patří vegetace, jak přímo na nich, tak u jejich paty. Detailní průzkum této vegetace u Malé Moravy (Gábová 1997) přinesl především zajímavé ekologické poznatky. Zásadně odlišná je vegetace hald, které jsou dnes v lese, a těch, které jsou situovány na louce. Vzhledem k rozdílnému zástinu a mikroklimatu lesní haldy porůstají především mechorosty (hlavně rodu Polytrichum), haldy na louce především lišejníky. V úzkých lemech kolem hald rostou také stromy a keře (prakticky až od roku 1945), některé dřeviny se však uchycují a dobře prospívají i na povrchu hald (ostružiník maliník, jeřáb obecný, bez hroznatý, bříza bradavičnatá a javor klen). Celkem bylo na haldách zjištěno 19 taxonů dřevin. V bylinném patře bylo napočítáno 91 taxonů, přičemž větší druhová rozmanitost je na haldách na louce. Jen pro haldy situované v lese jsou charakteristické kapraďorosty. Vcelku rostlinstvo na haldách tvoří mozaiku fragmentů různých společenstev. Tato mozaikovitost souvisí jednak s celkovou nevyvinutostí vegetace na stanovišti, jednak se značnou různorodostí ekologických podmínek. Jak v lese, tak na louce přispívají haldy a valy k zvýšení druhové diverzity.
Význam hald a valů v krajině je několikerý. Kromě zmíněného zvýšení diverzity vegetace i krajinotvorný, estetický a v neposlední řadě historický. Jsou to dnes jedinečné doklady rolnické kolonizace v 18. století, způsobu života a práce rolníků v minulosti a důmyslu a technické dovednosti těch, kteří je budovali. Zvláště v posledních desetiletích jsme však svědky neustálého poškozování kamenných tvarů člověkem, plánovitého i živelného (rozebírání na individuální stavby!). V případě vyhlášení navrhovaného přírodního parku by měly jistý stupeň ochrany a další možností by bylo vyhlásit tyto antropogenní tvary významnými krajinnými prvky. Živelnému poškozování by však i tak bylo těžké zabránit; nejefektivnější by bylo zainteresovat na zachování těchto vzácných tvarů obec.
RNDr. Zdeněk Gába, Mgr. Kateřina Odložilíková - Vlastivědné muzeum Šumperk
Literatura:
Gábová, K. (1997): Vegetace zemědělských hald u Malé Moravy ve vztahu k ekologickým faktorům prostředí. MS, 100 stran, diplomová práce PřF UP Olomouc. Zapletal, L. (1969): Úvod do antropogenní geomorfologie 1. Univerzita Palackého v Olomouci.
Datum zveřejnění: 28. 9. 2007