Malá Morava

Historie místní části Malá Morava

Malá Morava (Klein- Mohrau, u Schwoye Klein- Mohra) je německá farní, katastrem ( 952 ha) a politicky samostatná vesnice, která leží u přítoku Moravy v horském údolí chráněném proti severu. Horním koncem souvisí se Skleným, dolním se přimyká k levému břehu Moravy. Kostel stojí ve výši 571 m, nádraží ve výši 507 m. Nadmořská výška vsi kolísá mezi 500- 650 m.

Malá Morava je stará ves. Roku 1350 nazývala se latinsky Moraw a měla již kostel a faru. Fara ta byla zmíněného roku přikázána k nově zřízenému biskupství v Litomyšli, u něhož zůstala až do jeho zániku v roce 1421.

Malá Morava dostala své jméno po řece Moravě. Příslušela ke Kolštejnskému panství. Vlivem husitských válek opustla, neboť Václav ze Zvole, pán na Kolštejně, kázal roku 1563 Bartoldu Scholzovi obnoviti „ zpustlou „ rychtu v Malé Moravě, obdařil ho 3 a 1 lánem pozemků a dovolil mu vařit a nalévat pivo. Ostatní jeho práva a povinnosti byly takové, jako práva a povinnosti rychtáře v nedalekých Chrasticích. Za obdarování zavázal sebe a své nástupce po uplynutí daní prostých let dávati vrchnosti každoročně 5 zl., 7 a 1 grošů, zabitou slepici, tetřeva a na Nový rok dvě kuřata.

Roku 1563 dal Václav ze Zvole v Malé Moravě na místě zchátralé modlitebny postaviti nový dřevěný kostelík. Při kostelíku tom působili (nejpozději od roku 1592) protestantští pastoři. Bylť tehdy protestantismus v Malé Moravě hluboce zakořeněn. Připomínal jej i nápis na zvoně z roku 1592. Dne 2. července 1621 rozloučil se podle Cerroniových zpráv se svými farníky poslední malomoravský pastor.

Po převratu bělohorském byla Malá Morava přifařena do Kolštejna, roku 1632 do Hanušovic a od roku 1680 do Krumperků. Roku 1689 složily se Malá a Velká Morava a Vojtíškov a vystavěly nynější farní kostel Nanebevzetí P. Marie v Malé Moravě. Roku 1725 pak učinily Malá a Velká Morava nadáni na vydržování kněze a Malá Morava dostala duchovního správce. Zápisy narozených jsou zachovány od roku 1656, zemřelých od roku 1655 a sňatků od roku 1680. Farní kronika je vedena od roku 1563. V kostelní zdi je kamenný náhrobek z roku 1629, který má cenu jako starožitná památka

Malá Morava měla roku 1654 64 usedlostí se 404 obyvateli, roku 1677 66 usedlostí s 1082 měřicemi polí (rychtář Adam Olbricht měl pilu a 51 měřic polí) Ve zdejších sklárnách byl mistrem Eliáš Hansel. Roku 1785 bylo zde 848 obyvatel, roku 1791 byly tu 103 domky s 835 obyvateli, roku 1839 128 domů a 913 obyvatel, roku 1921 ( s Krondörflem a 3 samotami) 160 domů a 726 obyvatel (714 Němců, 8 Čechů a 4 cizozemci), roku 1930 157 domů a 721 obyvatel (691 Němců, 23 Čechů a 7 cizozemců). K politické obci malomoravské náleží skupina 12 chalup, zvaná Krondörlf, která leží na jižním svahu kopce Koruny (Kronberg, 792 m), mezi 675 – 725 m. n. m.

V Malé Moravě je pro celou politickou obec německá dvojtřídní obecná škola a česká státní jednotřídka. Vesnice má poštovní a telegrafní úřad, četnickou a železniční stanici (Krumperky- Malá Morava). Do Malé Moravy je mimo Krondörlf přifařeno Sklené. V Malé Moravě jsou dva mlýny. Spořitelna, spotřební spolek, družstevní mlékárna s parním pohonem, olejna a koželužna na vodní kolo.

Z Malé Moravy je vděčný výstup po horském hřbetě na sever na Králický Sněžník ( 4 hod.)

Roku 1584 ujednal pán z Vrbna, nabyvší toho roku kolštejnského panství, s malomoravskými poddanými, z nichž každý musil dříve pánům z Žerotína za robotu platit zlatku a 10 grošů, protože nebylo lze vyšetřit, byli-li malomoravští od veškeré roboty zproštěni, že každý z nich bude u vojtíšského panského dvora ročně v době setí ozimin po 3 dny a v době jarní setby po 2 dny s potahem robotovati.