Obecní úřad Malá Morava
Vysoký Potok 2
788 33 Hanušovice
Zlatý Potok (GoldenfluB) je německá pohorská dědinka, která jest katastrální ( 297 ha) a politickou obcí. Její stavení jsou roztroušena po nejzazším západě okresu a po hranicích Moravy. Leží na severním svahu Jeřábu (999 m.).
Uvádí se, že jméno vsi Zlatý Potok naznačuje, že potoky tekoucí po zlatopotockých pozemcích byly kdysi zlatonosné a že rýžování zlata dalo popud k osazení té končiny. Pro domněnku tu však v listinných památkách nelze najít potvrzení. Je také možné, že k rozlišení Potoků na Zlatý, Červená a Vysoký došlo z jiného důvodu. Zlatý Potok byl založen pravděpodobně v téže době jako sousední Vysoký Potok, totiž v 2. polovici XVI. století a náležel k rudskému panství. Jeho pozemková kniha, chovaná v brněnském zemském archivu, začíná německými zápisy z roku 1603 a sahá až po rok 1751. Tři svazky jejího pokračování jsou uloženy v listovním archivu šumperského soudu.
Zlatý Potok měl roku 1675 14 usedlíků ( 11 sedláků mělo po 20 až 50 měřicích polí a vedle nich byli 3 zahradníci). Roku 1677 přibylo 17 měřic polí z klučí. Rychtářem byl Adam Olbricht, který měl 69 měřic polí. Jména obyvatelů v XVII. Století byla : Böcker, Ulbrich, Faulhammer, Scholtz, Frantz, Fölckel, Dittrich a.j. Kolem roku 1750 náleželo obci 6 a 2/8 měřic polí, 3 měřice úhoru, 8 a 1 měřic pustin a poddaným 316 měřic polností, 150 měřic úhoru, 66 měřic pustin, luk na 19 vozů sena. Obecní pečeť měla ve znaku srdce z něhož vyrůstaly ratolístky a nápis GEMEIN- GILDEN- FLUS.
Roku 1793 bylo ve Zlatém Potoce 23 domů s 241 obyvateli, r. 1839 23 domů s 218 obyvateli, roku 1921 30 domů s 128 obyvateli (126 Němců, 1 Čech a 1 cizozemec), roku 1930 26 domů se 153 obyvateli ( 147 Němců a 7 Čechů).
Zlatý Potok má německou jednotřídní obecnou školu a státní myslivnu ( Kopecký Weiser – Bergweiser). Přifařen je do Krumperků 8 km vzdálených, kde má též příslušnou četnickou stanici. Poštovní úřad a nějbližší železniční stanici má v Malé Moravě.